Všechny básně

Zřídla

Felix Geisler


Foto: Alexandra Brocková

čtyři zřídlo

vyžehnuté sklíčko

tolikrát šisované tím samým proudem

vždy pod dnem zapraská

ze vsi mu říkají vrahokam

leží tam

kde v prameni seprané prádlo

prodrané a vyvrhlé

vytrvale sychraví

sdrhni dokud dříme proud

s procitnutím bací

ruplé šle zdvihaj z podpatků

ruka loutkaře klopýtá

převrhnutý zátylek lehounce stuhne

 

zřídlo jedna

den jako ze škatulky

šperkovnice vykládaná tlačenkou a lazuritem

škleb slunce zpod škapulíře

vynucuje osiření

z desek vychlíplý celofán

vystoupil v roli

svědka opotřebovanosti

akryl na líci praská

hloubí vrásnění

pro slejváky mlíčí

zdrclé jak škraloup

a slinné cestičky

škrobily solné šlápoty

budem rouhat padoucnici

dokud nechytneš psotník

zřídlo třetí

z drúzy vykřesnutý

jiskřícím pangejtem

jako dvě hrůzy s kručákem pod břišákem

kapáme meziměstskou nití

vyšli jsme když se černá s nachem

z nebe do nás slévali v barvu perskou

vlákna hvězdné plísně zrosila kadeře vrb

s pohledem každé stinné měklo

ležet se dá dnes snad na stokrát

a tady na troskách a štěrku

krásně se bude stlát

druhým zřídlem

zřítelnice ředila výzor

příprava zírání do zítřků

vyzradit co má přijít

před rozpukem zory obstát

a čumět polopatě

– jinak plápolat

vyskučet dvouhlasně kokrhavé vítání dne

páté zřídlo jsme vypustili

pač se v něm hromadil fras

a jiné harampádí

s politováním jsme pozorovali

jak vteklo do smetiště

v němž nějak vždycky pramenilo

achich bylo to krásné zřídlo

až na troud trudné

o šestém zřídle kolují jen neurčité zvěsti

že přímo napájelo hradní příkop v novém městě

že vzniklo úderem blesku do zapomenuté dopravní značky zarostlé nálety

že ve skutečnosti prýštilo plameny a tavenou struskou

že v něm každý čtvrtek přesně kolem půl paté hodiny proplul zelený banán

a další skorosmyslné příběhy a pochroumaná vyprávění

mnozí mají za to, že nikdy opravdu nebylo

že pátým to hasne a basta

jenomže jak si pak vysvětlit existenci sedmého zřídla?

sedum

posuň osum kosům

lehání strachy odhání

před uzoučkým svítáním

natahuji prádelní šnůry

věsím co neulpívá

a natahuji sítě pro zachycení

úderů z osrdcení

dobrou noc, sladký čase

dobrou noc, mraku nad Moravou

dobrou noc, jméno usedavě plačící

dobrou noc, mléčná pěno

dobrou noc, spitý žale

dobrou noc, nezvaná návštěvo

nevěsto dobrou!

loučím se s radostí a rád

chystám se ještě jednou mrknout

tentokrát déle než obvykle