Všechny básně

Přichází bod zlomu

Xerodoth Sigmius


(Na snímku Xerodoth Sigmius čte ze své nové sbírky při jejím uvedení v bubenečském klubu Za školou, Foto: Honza Walda Valík)

Spotřebujte do data uvedeného na obalu

našim smrtelným schránkám

vypršela expirační doba

ale tak nějak stále setrváváme

řekla žena

jíž labutě sežraly půl obličeje

potom co usnula na smíchovské náplavce

jsme nevydařený pokus

navázal muž

snažící se již kolik let

vyřešit sudoku s tiskovou chybou

náš potenciál bude naplněn teprve

až naše psýchy dozrají

vlivem eskalujícího utrpení

uzavřel pětiletý chlapec

s tělem posetým jizvami

od cigaretových nedopalků

stará dáma

permanentně hospitalizovaná

po třech nepodařených sebevraždách

jen katatonicky mlčela

Archetyp

Jsi tak

archetypická

Až mám pocit

že jsem s tebou

už jednou spal

Jen jsi tehdy byla

v těle 

někoho jiného

***

Uprostřed smíchovské křižovatky

klečící nahý muž

zpívá Bohu

nesourodé tóny

Hlasy v jeho hlavě

mu našeptaly

že jedině tak

může vyléčit tumor v žaludku

perské kočky

o níž věří že je reinkarnací

jeho zesnulé ženy

Když jsem viděl

to pozemské ztělesnění

donebevolající lásky

uprostřed míhající se dopravní špičky

a puritánské kolemjdoucí klopící zrak

došlo mi

že to jediné

co nám brání milovat opravdu čistě

je jen 

pud sebezáchovy

[Název]

[jednoslovný povzdech/zaklení]

[navazující nástin problému]

[řečnická otázka]

[patos]

[patos]

[patos]

[patos]

[mimotematický obraz se špatnou metaforou

emocionálních pochodů]

[patos proložený vulgarismem

který bude následně odsouzen puritánským čtenářem]

[upřímné prohlášení zavržené čtenářem proto

že po přečtení pociťoval jiné emoce

než autor ve chvíli

kdy text psal]

[závěrečná věta co v hlavě autora

zní mnohem hlouběji než vyřčená nahlas]

Musíme mlčet o tom, co jsme udělali malým baletkám

Hlavně prosím

nikomu

neříkej

co jsme dělali za války

Co jsme dělali

s údy malých baletek

co se neudržely v očkách jehel

Jak jsme je

postupně

semleli

a pak prodávali spícím beatnikům

coby múzické placebo

Hlavně neříkej

jak jsme nabodali

jejich hlavičky

na naostřené sirky

a vystavili na hradby

jako magickou obranu

proti miasmatu z polí

A hlavně

nebuď smutná miláčku

vždyť

z nás všech

přece

občas teče hnis

Tak akorát čas jít domů

Noční vzduch

způsobuje pneumonii

Ačkoliv neznáme příčinu

Po deváté ulicemi

dle odborníků

obchází smrt

Tak pojď

přichází bod zlomu

Kolik je hodin?

Je čas

Tak akorát čas

jít domů

Rozhodnutí

Kdyby ses mě

někdy

rozhodla opustit

z tvých vlasů

co vysbírám

z gauče

kabátu

a odtoku ve sprše

si poskládám psa

A pojmenuju ho

po tobě

Impostors

K čemu nám kdy bylo

nadání zformulovat psaný slovo

aby si z toho obstarožní

poe-ti-cký

paničky

sedly na prdel?

K čemu nám kdy bylo

pití vína

a přeplněný popelníky

nad haldou pafilozofickejch kydů?

Někde v alternativní realitě

nás právě naši dvojníci

viní za to

jak moc jsme promrhali

jejich životy

***

Jediný

čeho dosáhneš

masovou likvidací holubic míru

je to

že ti tvojí sochu

na Rudým náměstí

poserou jen obyčejný holubi