Podzim na jaře

František Halas

Podzim na jaře

Dým jara dusí šíleného ptáka

posedlý dětstvím v lese kde se hraje 

zabíjím stín který kráká

V houštinách bronz slepýšů se taví

modře srší jiskry pomněnek

v jich ohni ledňáček si hnízdo staví

Malá souhvězdí v travách blyskotají 

noty skřivanů jsou psány po nebi

hadi jako hříšní v modlitbách svou kůži vysvlékají

Snad zkamarádím se dnes znova s anděly

snad zahrajeme si a snad si vzpomenou

vždyť Františku mně kdysi říkali

V koutku paměti se choulí zbytek ráje

anděl nepřilétá anděl se nehlásí

posedlý dětstvím bloudím v lese který hraje

Pak zkrušen bez slz jen tiše štkám

jak strom v podzimu listí

jen tiše setřásám