bar / the duke of burgundy

I

jsme z týdne imploze
kdy naše dialogy
jdou do podoby zubů
ceněných dávno
vyštěkaným psem

zplihlá srst dohody
a olíbaný ocas
jediní svědčící
o absenci moci
nad kruhem
z něhož se sype
poslintaná plyš
na lůžku nespočineš
sama
natož ve třech

počitkům symboly
tytéž do písmene
doprostřed místnosti
pohodíš slova dog play

II

tak proč ti třeba psát
že prvním dnem sněží
když zima
jež mě napadá
je atomová

reflexe vyzní
jako PR text
post apo public femdom
porn in blue
se slow core soundtrackem

Mapplethorpe Curtis
deprivant submisiv
akceptor a dolor

predikce propít se
zoufalstvím zešílet
samou viralitou

lehnout si na tvůj práh
znovu
jak nalezenec

III

až navěky
jim dopomáhej RIAPS

nechám tě datovat nás
mezi sbírky léků
do času
v kterém okolnost
fabuluje lis
z něhož už nepomůže
ani polyamorie

přívlastek non grata
pálí
i při držení rukou

tři měsíce
se neuděláš
přijímáš
jako pozůstalost
křičíš
že Trittico je Kristus
Cipralexův syn

IIII

analýze se lze
vyhnout jenom šklebem

nevíš zda tvorba
nebo suicidum
anebo kruh
v němž histrion
se dostředivě plazí
ke špičkám tvých bot

vstupuješ do básně
zatímco sceluje se subjekt

pro který odpověď
bude už jenom generická
dávit se tvým prádlem

a v kukle plné škvír
aby se dalo dýchat
pod tvojí postelí
mít úložný prostor
v němž budu usínat

IIIII

ze všech svých dvojic
vybrat tu destruktivní
pro nový Thanatos
slovem ho zživotnět
a vyrazit mu dech

jen jako stín stisku
přivlastnit si temné
vykopat účast
ze spáleniště bytí
sestříhat viděné
na artový film

a s klidem básníka
vyzývat sirotky
přes filtr modravého světla

již vzhůru
zrady této Země
aby tu se mnou
aspoň někdo byl