Všechny básně

K snídani požijeme libovolnou katastrofu

Tomáš Král

***

Je tady už příliš podzim

Život, součet stěhování vlaštovek 

Náš cit  je už čistě retrográdní

Po deseti minutách mé nečinnosti

ti naskočí spořič

Sníh opatrně poletuje

Chtěl bych někam, kde bude jaro

ale ne příliš

***

K snídani požijeme libovolnou katastrofu

Platíme za tenhle báječný výhled

Zbavuje život reálné perspektivy

Sousedi jsou, ale neviditelní

Z čela sfoukneš fantomové vlasy 

Vymyslím si nějakou lež

Vymyslíš si nějakou pravdu

Někdo zvoní

Chtějí naše odpadky 

***

Cítím se

jako by uvnitř nikdo nebyl

Vzpomínky světélkují ve stěnách

zastřených chronickou mlhou

Kontrola duplicit

neodhalila nic fatálního

Pokud nic

není fatální

***

Narozeniny

Přesně čtyřicet let 

okorávající schránka

Dárek

bez návodu k použití

Rozumí se 

k vnitřnímu 

Ložnice ve válečných barvách

Sedm hodin příprav

na šest minut

***

Ze stavebnice mého života 

se ztratila další kostka

Poslední jsem já

na nic nepasuje

***

Zatím žiji 

z nevyčerpaného času minulého století

Jako už dnes všichni

píšu pouze před zeleným plátnem

Kamery se nemění

Je přežité líčit kulisy

tak si je přestavte

Duše mouchy na rtech

Rty na duši mouchy

Moucha duše na rtech

Kde by se vzala duše?

Kde se vzala moucha

***

Nedaří se mi protnout s dobou

Nezbývá než čekat

až se doba protne se mnou

***

Nepřijatý hovor

Obracím ho, přístroj hlásí: 

„Volající číslo neexistuje“

***

Odepnul jsem společenské háčky

Každá návštěva po třech hodinách 

začne zahnívat

Poznáváme se bezkontaktně

bezdotykově

Život medium rare

Vše, co je důležité individuálně

je nedůležité globálně

Najdeme si někoho 

úplně neznámého

abychom měli s kým žít

***

Okno velebí koruny stromů

ale jakou to má váhu

když z jiného úhlu

stejně velebí betonové hřiště

Psi venčí lidi

Všichni dodržují povinnou rychlost 

Dohledný horizont 

se každým dnem krátí

Fatální srážka mraků 

které nebylo možné zabránit

Padá smích

***

Otřeš tvář odcitovačem

Mé domněnky se naplnily

ve shodě s tvými ještě pomačkanými šaty 

Šálí mne tvůj lesk na rty 

ze schránek brouků

V posteli už děláme 

jen měsíční uzávěrku

Můžeme se alespoň dívat 

na šťastné filmy

Tak se to má s naší láskou na jednu noc 

trvající už třicet let

***

Oblíbil jsem si toho

za koho jsi mne měla

Škoda, že odešel s tebou

Zapomněl jsem se zeptat

pro koho se holíš

tam dole

Teď už se nezeptám

Co jsi odešla, změnilo se 

jen složení 

a rozložení nepořádku

Jaro je stále tentýž pocit