Definice poezie

Boris Pasternak

Definice poezie

Do prázdna vržený srázný hvizd.

Cinkot kry o kru. Noc jak uhel,

jež mrtvým chladem prázdných hnízd

roztřásá listí. Slavičí duel.

Divoce rostoucí sladký hrách.

Slzy v lusku, když vidíš svět plakat.

Od pultů – v starých předehrách – 

na záhon tlukoucí kroupy stakat.

Všechno, co noc do své ošatky

u starých koupadel tajně sbírá.

A v třesoucích dlaních nést do sádky

hvězdu – je perleťově bílá.

Dusno je plošší než prkna pod vodou.

Nebe je zasuté jabloněmi.

Což o to, hvězdy smát se dovedou,

vesmír však – ten je hluchoněmý.