Táta mě připravil na svět, který není
potraviny bez obalu
psychologie po pěti pivech
ztrácí význam
proto ti každej psycholog řekne
nepij tolik
ve dřezu
mi hnije nádobí
a hrudní koš už taky
potřebuje vynýst
zasraný srnky
prošla jsi kolem
zorala jsi moje zorný pole
ve spěchu skrytý
zasazený naděje
než vystrčily růžky na vědomí
snědly je srnky
ráno
obloha leží na vlhkym betonu
nasáklá vůní školních jídelen
a to i přes prázdniny
asi ze zvyku
gumy aut hážou do vzduchu
pleskavý zvuky z kaluží
občas vrní motory a kudrnatí
světla neonů kancelářských budov
všechno se zesiluje do nového dne
musí být hlasité
aby bylo slyšeno
jen ti ptáci to kolem osmé vzdají
a ustoupí
jako lidé
rodí se z paneláků
rodí se
a už utichají
prý se tomu říká
nemá ráda psí vojáky
bohuslava martinů
leoše janáčka
medvídka pů
holana a anální sex
a stejně jsem s ní
co jinýho je potom láska
třes.k
na kůži prostoru
strupy hmoty
poškrábat se
lpít
přeargumentovat
světlo
básník
lhal jsi stromům
když jsi obdivoval jejich listy
lhal jsi hvězdám
když jsi cítil jejich vzdálenosti
lhal jsi hudbě
když jsi na ni tančil
a lhal jsi jí
když jsi prosil samotu
aby odešla
náměstí
květiny u stánku
párky v rohlíku
strach z dětství
kečup
hořčice
můj táta
mě připravil na svět
který není
kdo z vás bude mít tu odvahu
mi říct že jsem špatný člověk
protože už ho dvacet let hledám
tak povídejte
ale počítejte s tím
že se umím prát
předdnešek
v každym dnu
zažít celej život
je východ slunce
zítřek už umírá
bojim se spát
za každej mrtvej den
dostaneš od boha jeden verš
zkoušku signálu
jestli tvoje duše
doopravdy neslyší
za celej život se dá
nezažít ani jeden den
kozák
v osm ráno o vánocích
sídlištní večerka
na kovovém zábradlí zahrádky
pil kozáckou vodku
ukrajinský dělník
dneska se mu totiž zdálo
že viděl černé moře
nemusel se obhajovat
po které?
oněmělá úcta
k promrdaným životům
verše
po kterých zůstávají modřiny
celé květinářství
vonící po jediné květině