Už zase zavřeli
(Foto: Honza Walda Valík)
Polibek déjà vu
Někdy sem unavenej
z toho bledýho čtyřstěnu
velkoměsta
***
Vydělal sem pětistovku
šichta byla lehká
Nakoupil to nejlepší
krabicový víno a cigára
A objednal nobl pokoj
v ceně bylo i topení
Polibek déjà vu II.
Dokuřuješ filtr
a urputně se ujištuješ
že tentokrát
jsi snad fakt nic
nezanedbal
Valašská
Sám v hrdle přírody
jednou nohou na konci
druhou snad v ráji
lesy plné pičování
a piva
kurva hlavně teho piva!
Polibek déjà vu III.
Země je zalitá krychlí betonu
ve které potkáváš jen obechcané zdi
Odpoledne
Vjelo to do něj
všecko naráz
květnové nebe u Ostravice
i teplá vůně dámských kotníků
hutný náraz
Milenci
Lapeni v pulzujícím oparu
pokusy o nádech
prohráváme jmění
Tupými pohledy
škrábem si po zádech
a doufáme ve vyvrcholení
Spása
Bůh
je nejspíš
složité
slovo
***
Můžeš si lhát dál
přetrhat i to
co není
Můžeš s tou lží
spokojeně zemřít
ale tu část jeho
v sobě
nepřetrhneš
***
Už zase zavřeli
tak nečekaně
Vyplivnutý hospodou
do ospalých ulic
hledáš neonové večerky
které vábí
na poslední lahváč
Se zašlou modlitbou
ještě
kolem oltáře nonstopu
Rychle se vypařit
a doufat
že tě nikdo neviděl