Často se zpředmětním...

Roman Polách

***

(Markétě)

Často se zpředmětním

každý den se sluncem se držím pohromadě

pak mě přerůstá práce a já se změním v úkol

v podpis nutnosti

soudy uzavřené jak byt

ve svého zástupce ve světě

v dobrou lahev

ale jakmile venku uslyším sirénu života

herdekfrýdek nesrozumitelnost

otevírám se z toho předmětu

venku je dobře známá zlatá

venku je teď i Markéta

a nedaleko je řeka

a lidé možné budoucnosti

natahuje mě to

už se doopravdy těším až přijdeš

bude prázdná chodba

taky květiny které dnes nejspíše zaleju 

hlína to všechno přijme

činely těchto posledních deseti let