Všechny básně

Přišla cesta do osudu

Tereza Doležalová

***

Chtěl dělat to, co dělal doposud

haha

A tak se jednou v spánku vestoje

když čekal, až přijdou lidé

nabodl na zeleninu

Ubodal se vlastním zbožím

***

to jsem ještě nebyla na světě  byla

to jsem ještě nebyla               byla jsi

to jsem ještě               byla jsi na

to jsem                byla jsi na jejím

to            byla jsi na jejím pohřbu?

***

ale je půl šesté 

a venku je ještě světlo

začíná jaro

přestože je válka

a mně je smutno

a pak začalo sněžit

nebo to byla malá pírka

anebo chmýří té bíle květiny

všude kolem

***

Jako by stará řeč promlouvala 

novými postavami

Víš, kde je pohřbený biskup?

A víš, co tam bylo před ním?

Oltář

Dneska už je tam jen stůl

A co Gertruda?

***

bavlněný had se vysoukal

z roztřepené díry

malého nekonečna

uvolněný

***

nerozuměli si, protože 

každý mluvil jiným jazykem 

shodli se jen na slově žně

***

jednoruký člověk pluje v třešňové řece 

a do proudu vstupuje jezevec 

anebo taky vůbec ne

***

přišel osud do cesty

přišla cesta do osudu

na zem spadlo třikrát

jedno zrnko rýže

***

Láme se vejpůl 

plíce hřeznou ven a 

otvírají tlamy jako ryby

dutě žluté 

shora modré 

vypouští vodu a jed

Pianista hraje tak rychle 

že jeho ruce jsou 

pětinásobné

***

stopy 

ve sněhu duše otisky

v dějinách vesmíru

každý den 

přidají jednu tenkou pestro 

barevnou vrstvu

***

hoří jim pod nohama a oni dál 

sedí a věnují se běžným činnostem

hoří jim pod nohama znovu a víc, 

oni dál sedí a jsou zaměstnaní 

vidím je a nechápu 

že ještě nevzplál strop

***

v jeho sešitech je Nietzsche 

a on neumí číst 

říká že se ponořil do slov 

slova tančí přeskupují se

 

několikrát si do sešitu kousne 

a pak svede šermířský souboj 

s dospělým mužem

***

v zahradě

tlustým, černým pružným vláknem 

hlavou připoutána k čemusi v nebi 

ležím a stromy se sbíhají do bodu 

mého vlákna

***

čerstvý (vz)duch přichází

s větrem