Všechny básně

Co když jsem ten pravý

Pavel Kašpar

Ten pravý

Řekni mi, ať nechodím.
Co když jsem ten pravý.

Co když ti spravím mixer tak, ze tě úplně rozseká?
Dokážeš mě pak milovat?
Celým srdcem nebo jen kouskem?





Pátek

Poslední dřevo
spálím
a ruce vzhůru
zvedám
nechám se umyt
tebou
namydlit kůži
bledou.

Mokrá steskem
hořká kávou
natáhneš ruce,
smutný.
Otři se o mě
Jen tak krásně,
voníš
Jede ti vlak.

Schovám ti šaty
i ručník
nedám ti šanci
žádnou.
Všechno Ti ujede
celej Tvůj život.

Vedle mě na gauči
otvíráš pivo.





Pro dítě

Houpátko na postýlku,
černé plyšové kachny
hnízdečka, bazénky,
dudlíčky, dupačky
a rakvička žádná.

Kde je ta kontinuita, na veletrhu pro dítě?





To ty mě taky

Přitahuješ mě
To ty mě taky

Líbíš se mi,
strašně se mi líbíš
To ty mě taky

Vzrušuješ mě
To ty mě taky

A pak časem…

Dlužíš mně
To ty mně taky

Štveš mě
To ty mě taky

Polib mně prdel
To ty mně taky





Úvoz dopoledne

Asi hipster.

Ve stylové bekovce
vyladěném saku,
kalhotách šíře husích krků,
mokasínách s chutí holých kotníků.

Na vodítku pes,
v ruce pytlík
A v pytlíku hovno.

Poctivé, teplé, čerstvě sebrané.
Jako od babičky.

Psa už jsem venčil,
ale s hovnem jsem se ještě nepromenádoval.





Obočí

Nakresli si obočí,
ať se ti ženský v práci nesmějou,
když žádný nemáš.

Mně to nevadí.
Nerostou mi fousy,
tak si nakreslím knír.

Aby mi chlapi v práci řekli,
že jsem kokot.

Mně to nevadí.
Ale co ty?
Když žiješ s kokotem.
S nakresleným knírem.





Neděle v úterý

Ta omeleta,
cos mi dělal v neděli k snídani
byla výtečná.

Zajela do mě
jako ty v sobotu večer.

Uděláš mně ji častěji?
Co takhle neděle v úterý?





Na chatě

Zešílím na chatě u řeky.

Tech much a komárů,
kteří na rozdíl ode mne
nejsou prázdní.

Sotva letí.
Plni mé krve a škvarkové pomazánky.

Zešílím ubodán.
Offline.





Kamarádi

Kamarádi už nečekají.
Žádní nezbyli.

Možná ještě neumřeli,
ale už jsou dávno mrtví.

I ten přechytralý Jura.
Ten se umrtvil už po čtyřicítce.

Nebo to byla třicítka?
S neoholeným klínem?

Kamarádi došli.
Jen zjistit kam.





Kabinka

Jen bosé nohy
do půli lýtek
a víc už ani hovno.

Jen šmírák,
závěs kabinek.

Tam je nám všem rovno.





15.únor

Komíny na protější střeše
klapky trombónu.

A žadnej dým.

Kudy mám fouknout do baráku,
aby vyšel černý tón,
místo mrtvýho souseda?

Rychlej infarkt po obědě.
Prý měl jahodový knedle.

Jméno neznám.

Škoda lásky,
která padne vedle.