Teodora Žurková (1980 - 2007) žila do svých třiadvaceti let v pražských Holešovicích spolu se sestrami, rodiči i prarodiči. Když jí bylo deset let, její otec si, pravděpodobně v důsledku nemoci, vzal život. Tato událost ji hluboce zasáhla a ovlivnila i její budoucí tvorbu. Už během studií se začala projevovat její mimořádná senzitivita a estetická vnímavost, spojená, bohužel, s psychickou křehkostí přibližně v patnácti letech se u ní objevila neuróza a následně začala trpět cyklickými depresemi. Od devatenácti let navštěvovala individuální psychoanalytickou terapii. Po maturitě v roce 1998 byla přijata na VOŠ Jabok, kde se naplno projevilo její sociální cítění a angažmá v té době se intenzivně věnovala Romům v mnoha rodinách pomáhala dětem s učením, pravidelně dojížděla do Kladna vést skautský romský dívčí oddíl Jilo a pomáhala organizovat letní tábory. Dělala též osobní asistentku starším lidem v rekonvalescenci. Tančila a zpívala v divadle Semafor, hrála též v několika amatérských divadelních souborech.
