Černou křídou do komína

Foto: archív Guerilla Records

Jede

a vona teď vodpůldne jede

do Mikulova

a proč?

sem si nevšim že

má tak velký

bradavky

a s tim

tam jede

asi de vo…

co zřejmě

se nedá…

každej den

a jede

16. 3. 2021

Blíží se léto

Zase.

Je to delší než Vánoce, bože.

Přátelé odjíždějí na dovolený.

Nejdřív jmenujou body a pak dodaj:

Už aby bylo po.

Na monzuny letní a bouře

se těšim.

Propuknou dřív než na rohu

dokoupim pití.

Otupělost a napůl spánek

sny přerušený.

Díky, bože.

Do toho hoří Kanada.

Přijali nás v roce 1983.

A tak v osmdesáti jsem

vlastenec kanadskej.

Jsou tam místa,

kam noha lidská

nikdy předtím.

A pláču

nad zvířatama, co

jim hoří.

červen 2023

Hadí oko vidí

uprostřed čela hadí oko

jak komu

v pravý poledne

se tak spráskat pro nic

a vidět?

v pravý poledne hadím

okem se vidět?

blízko už k tvýmu prsu

a plavat v plodový vodě

a pak! Zpátky k tomu…

a zase

stavidla i požeráky

spuštěný – otevřený

a v bahně

bělice štiky

okouni vokouní

ouhoř vzal roha!

tak daleko vod tvýho prsu

Pane

zavíráme

hadí oko to vidí

15. 11. 2023

Cestou do klubu

U Božího mlýna

namlel si hubu vo mlýnskej kámen

není na každým klásku

zralej námel

7. 1. 2024

No tak

Vzchopte se už kurva dyť jsou čtyry.

To jsou teda věty!

Nevolat už nikam, aby nevolali zpátky.

Nepsat a nemyslet už, aby…

Si nevymejšleli, že jsem myslel.

Na ně. Ach jo.

Písek v hodinkách přesýpacích se asi – přesunul

do močáku.

To zní dobře. A moč to bolí.

Písek v hodinách přesýpacích nikdo nevobrátil,

písku ubejvá,

nevobrátil,

písek

tady.

Vnady

a návnady,

na ty ti neskočím

jen tak.

11. 6. 2023

Milá

v dubnu ani nevím kterýho roku

už tady asi nebudu

až spadne poslední

list z dubu

tak vzpomeň si pomni

na toho pobudu

co věřil na pády

listů z dubu

až cvakot podpatků

tvých

ulici vopustí

spadne ten list

z dubu

a to už

tu

ani asi

milá

14. 7. 2023

Jen tak

V poledne jsem si zdřímnul.

Čekal jsem, že den ten bude pryč.

Trvalo to jen hodinu. Jen jednu.

A v tom času, jak v husaklasu = všecko. To.

Jestli to je těma Vršovicema, chlastem, stářím

a časem?

Nevím.

Kolář tu psal, Klíma taky, Váchal a co…?

Není to jen tím místem, je to, je to tak.

… pak Kateřina jde dva schody naráz a já ztrácím slova,

půdu pod nohama, zbytek rozumu a padám…

… je to tak, sakra, kurvapes, jednoduchý,

a to jsi to nepostřehnul za těch vosumdesát let?

Ty blbe.

Ach

Ti ulítly včely, hračky, labutě na kutě, perutě.

Chodz preč, ty somár.

1. 3. 2023

Ouplně

srovnanej se vším

sledoval

v klidu a s přehledem

jen s pěnou u huby

pozoroval dál

vopilej jak dělo

co kolem se dělo

než to stačil zapsat

stalo se toho tolik

hrůznýho

nestačil – no ne

nestihnul vymyslet

takový… makový

věty i šprýmy řadili se

jak dobytci

na jatkách

a přešlapovali v tom

co pod nimi

atd.

tak to chodí

kdosi vod stolu

vedle

řekl

bohudík nebo žel?

(konec papíru A4)

čau

10. 3. 2022

A bylo to

toudle dobou s O. ve stejný teplotě a s rumem.

Říkala: „Umrdáme se k smrti.“

A pak bylo eště repete.

A vod tý doby jen kecy a básně a slova vesmírná.

Naštěstí si ty cesty (do kundy a zpět) pamatuju.

Vod toho paměť je.

Pro další = druhou dojdu až zejtra.

Pokud bude.

červen 2023

Před pátou ráno

Vím v tý době, před pátou ráno, skoro všechno.

I jak to bylo a snad nebude a je teď.

Kolem osmý je to v čoudu všechno, skoro.

Jsem zas ten kosmopolita, ze žita do žita.

Nežita.

A do toho ještě:

dechovka nevodbytná v hlavě tluče,

jak řitná růžička rozkvetla

česká písnička, zjara květ.

2. 2. 2023

Říkám, kurva

Pepovi nebylo dobře. Kurva, to vidím, ne?

Přeci se jen tak nebude ptát Pechy, jestli má fáro,

aby ho hodil na tramvaj, co je kousek vodtud.

Pohřební kecy v tý společnosti spotřební.

Holkám je to jedno.

Sem a tam.

Reprodukce je tu.

A co.

12. 6. 2023

Kus ulice

s pěnou u huby

vzteky bez sebe

ti píšu

milá

ale!

ne už na účet z non-stop

to bych se musel vydat

až na Mičánka či do Spálený

zas tak moc tě… atd.

to už by muselo bejt

kus nerovný ulice

vlevo jsem viděl

až tak ve 4:20 PM

dovedeš si to?

já tam stál

a cejtil že se to urve

a je to tu

a je to tady!

koukal tam jako do nedohledna

kde dlažba spojí se s nebem

a teď? teď je tam avalanche!

co ti mám povídat

ani ta láska – páska

není už jak to bejvalo

a o nějakým přátelství

snad

hovadský verše z kuchyně do

pokoje bez dveří – se nešeří – nešetří

měl by jezdit už s náma lékař

a podávat podpůrný odporný

povzbudivý divy

a taky kurva znalá

by se šikla

černou křídou do komína

milá

černou křídou

hlavní třídou

z tvýho klína

padá hlína

rusalko ty moje levá

někam dojít

nebo dojit

za rohem tě čapnou

v ukradeným katafalku

kurvy zhůry

hoří

6. 3. 2023