Všechny básně

Na prahu možné záchrany

Olga Wawracz


Foto: David Konečný

promlčené ztrátě se dnes říká

bytové parfémy

to co nás vystěhovalo

je veřejná zakázka

jeden na druhého

povinná soutěž

bez možnosti výhry

to co nás rozděluje

nedělá chyby

pod nánosem sádry

a advertising potřeb v databázi pocitů

propůjčený azyl v ohrazené občině

vrháme stín na hobbymarket

mlhavé zjevení neopřístup

na prahu možné záchrany

nám postavili dráhy

superšedá lady

zcela vysokorychlostní nutričně kompletní

a to vše pouze

za možnost úniku

vše pro pár roků svetrů

před nutným odchodem

na prahu možné záchrany

se vytrácejí ptáci

chystáme rituál nového obydlí

vylomené dveře

vlhký vzduch

mykóza zdí

tak moc jsme vrostli do opouštění

až jsme se vzdali příslušnosti k tělu

odteď se jedná

jen o tanec vaty

v mastné krabici usnula kočka

na válu věcí

které jsme neunesli

když vycházíš z domu doufáš v lepší zítřky

vodíš z města prapodivné pololidské ptáky

v noci místo spánku vkládáš do zdí cesty ven

tví rodiče se potkávají na smluvených nástupištích

jednou za rok v první půlnoc

obratníku Žáby

chtěla by ses svléct

ale něco v tobě

je o krok před tebou

vytahat z bordelu něco málo

snad jako sežvýkanou koaliční smlouvu

něco podobného rozloučení se mi zdálo

skoros mi jednou rozuměl

naštěstí ale nepoznáš padělek

stihla jsem odlepit etikety

spor je nám benzák i amfetamin

a lítost až upíjí z věty

jak pískneš tak se mele maso

cítíš se jako věrozvěst

ale kradeš týdnům neděle

můj americký občan

k tvému MK Ultra

rudá a bílá

jsi příslušník

ozbrojených složek Aliance

tvá přítomnost saje z místností vzduch

nevidíš neslyšíš

stojíš zbytečně na místě činu

vypadáš jako Kryštof Kolumbus

a já jsem Srebrenica

v roce devadesát pět

poznáš to až to přijde

na lince nedostupná čísla

nemáš koho se držet za oblasti kůže

není to strach

ani vyčkávání

mráz pod cévami

v horku zúčtování

odchází oni

tohle je ono je to tu

jediný zbytek na tvém talíři

jsi ty

tvůj hlad

třeba zaleju kvítí

v bytě který mi nikdy

nebude patřit

možná že se nad prádelní šňůrou

začne rozednívat

čas máme tak akorát

jen vůle marně k pohledání

nezachráním děti

které v pohraničí pláčou

nevezmu na záda matčinu

náruč starostí

pro teď tu aspoň

zaleju kvítí