Všechny básně

Proč ještě otevírat oči

Ondřej Lipár


Foto: Jana Plavec

Můj jingle je klikání

Máš letenku a svalový spasmus

Jako v ty dny kdy měníš vůni

nevíš čí právě jsi

Čekáš až se naplní znamení rozepsané věty

přešlapuješ ve stopách spotřebitelů

s jedinečnou adresou a sdílenými choutkami

Konečně padá tma a slova se méně lesknou

I z otisku zubů se stal výchozí bod pro změny k lepšímu

Víš vůbec kolik tohle tělo týdně stojí

Kompletně zařízené úzkosti

s optimální plochou a spektakulárním finančním výhledem

doplňuje stání

V blízkosti se nachází plná vybavenost

Pořizuješ si dluh splněných snů

Drobky jsou drobky na kterékoli adrese

to si říkej co chceš

Zkušebka

Jazykový model na mně neslyšně rajtuje

Snad si jednou vzpomene

radostně spuštěným skriptem

Velké události se dávají do pohybu drobnými příkazy

Mikrobiom balancuje na hraně mezi pohromou

a pohromou

Správná otázka není kdo to tady má na povel

ale proč ještě otevírat oči

Standard & Poor

Stojí auta vlaky letadla

se zatajeným dechem sledujeme ukazatel nejistoty

Kdo nemyslí na zítřek bojí se zůstatku

Jsem klonovaný Prométheus obnovovaný ze zálohy v cloudu

důvěřivý přisluhovač náročný klient tušených božstev

Vkládáme do vás veškeré naše investice

nezklamte naši spotřebu

Výbojka

Čtvrť zazáří odspoda

když napadne sníh širším centrem cloumají úzkosti

a z vršků se k řece plíží umírání

Mí přátelé jsou velice pevní

zocelení tisíci drobných řezných ran

pomáhají bližním a přispívají

mažou a znovu instalují aplikace

jsou medikovaní a pravidelně

cvičí platí daně selhávají

Sají to dobré

z půlených uzených morkových kostí

nepříliš ochotně věří

jsou mikrocelebritami tenkých vrstev

úzkých profilů nejasných pozic

Mám morálku máš morálku

on ona ono mrdá na dálku

Světlo všechno ohladí

Dancing for business

Digitální skarabové mi žvýkají měkké tkáně

Promiň spal jsem někdo umřel

pod polštářem mi vybuchly svaté verše

Tahám tě za ohořelé vlasy

Rukou nepřirozeně zkroucenou za zády

rozsvěcíš

zavíráš dveře

je to tak nejrychlejší

K večeři přežvykuješ inflační fráze

usrkáváš ceny mezerou v úsměvu

Košile kalhoty jméno na míru

na dobírku

Dneska se ještě hádáš

příště už si přikývneš

zeptáš se kdy se stavíš

a popřeješ si dobrý den

Zaskřípej zuby

ať celé město ví že se věci hýbou

nakloň hlavu s cigaretou k zapalovači

nikdo neví z jaké spíže taháš etudy

Tvoje věty jsou fraktály

v záhybech jazyka se míhá stín

přesně ti odpoví zkomoleninou

Senzor

Nevšimla sis stojíš v záběru

Zůstaň because

it looks really retro

A tak prosím přimhuř

sjeď mě a hlídej

Poslouchej jak ti poklidně

šeptám mezi vyhublými stehny

pečlivě komponované nesmysly

za kterými se krčí úmorné noci

na vyvanulých platformách

Sledovat

Schovám se před srpnovým sluncem

už kolikátý týden vyhlížím jestlis přečetla můj vzkaz

Nesčetněkrát se tě dotýkám displejem

jestlipak ti elektrony fotony hormony předají to podstatné

Medituji nad přelitými květinami

v tabulkách emanuji zbytek svého spotřebního cyklu

Asfalt je nejrecyklovatelnější materiál

vysvětlil mi neověřitelný zdroj

Moje soustředění je do něj vpečené

Všichni svatí

Sezonu jsme zahájili tichem nad talíři

dva osiřelí spojenci

Tvoje něha je molasa

spíš pod cizími peřinami

a ne a ne se dobrat snu

Zbývá se tomu smát

Než jsi se stačila nadechnout

bylo po třech králích a jednom princi

Držel jsem s tebou smutek

a všude zhasínal

Tak dlouho si chodíš pro útěchu

až si přijdeš pro pláč

Plán A

Město se přes léto docela změnilo

nemohls najít ani ta místa kde ses ztrácel

Opět ses divil co dalšího lze svléknout

nebo vystavit panenskému oleji

Přes délku šatů a úzká ramínka jsi neviděl

zapomínal a četl dokola staré knihy

Když začali potápět první lodě

a hledat vratké argumenty

sledoval jsi tenisovou bitvu

v chládku v křesle v trenýrkách

Na podzim se chceš zaměřit na diskografii ___

a postupně zhlédnout všechny snímky ___

v zimě bys chtěl odletět ___

Ostrov je bezpečný ohraničený

lahodně nahořklý

Unikáme na skaliska

a do řídkých lesů

Cloumají námi estetická stanoviska

v rukou odjištěné metafory

V půlnočním šeru

zvěř čelí světlometům

lopatky větrníků pohánějí vlny

Kdo ovládá ostrov na vrcholu sezony

Objevovat co