Až náhle beze všeho to zazní
Nejlepší básně
Pro Tima
Nejlepší básně
které nikoho neoslovují
umocňují
prázdnotu
Otevři oči
nepřehlížej
tu skutečnost
Nejlepší konverzace
která se nikoho nedotkne
klouže
po povrchu
Jdi ven
a pozoruj
neboj
Pocta špatným básním
Propsat se spoustou špatných básní
k té jediné skvělé
je jako
cvičit píseň na klavír
a stále
a stále
to nejde
prsty neposlouchají
ruce nejdou dohromady
pak zpěv je mimo
až náhle
beze všeho
to zazní
Potkali jsme se
Pro A.
Potkali jsme se
když nás ona seznámila
a ten mě seznámil s Tebou
Ona už tu není
zbyli jsme si
předstíráme
když na ni vzpomínáme
že se máme rádi
tou láskou
Její
Tajemnému ŽA
Kdo jsi, malíři?
Obraz
který jsem si odnesla
z rozpadlého domu
který patřil mé rodině
obraz pratetě
Kde jej koupila?
Kdo jí ho daroval?
Nevím, jestli se mi líbí
je ponurý, s nádhernou horou
chaloupka pod ní s propadlou střechou
a kolem teče potok
Bojím se, že se vylije
na piano, které stojí
pod ním
Chodím kolem toho obrazu
hraju a zpívám
myslím na tebe
Je tvůj příbuzný Židlický?
Nebo jsi jeho obdivovatel?
Mám otázky, na které nemám odpověď
jen monogram
v pravém rohu uprostřed potoka
Chtěla bych
Chtěla bych
podtrhnout celý přísudek
a nezklamat ty nadšené oči
které se chtějí něco dozvědět
Je to něco skutečně předmět?
Proč nemluvíš
Pro D.
Proč nemluvíš
vždyť je to tak snadné
pohovořit si
cizím jazykem
nedbat na gramatiku, konvence
blbý kecy a posměšky
Když je ti čtrnáct v cizí zemi
kolem spolužáci, co ti nerozumí
i kdybys mluvila stejnou řečí
nerozumí
Nezažili tolik děsivých nocí a dnů
neviděli toho tolik
co ty
netrpěli, nemodlili se, neutekli
a nyní jim nepřijde vše cizí
a nesdělitelné
I kdybych znala tolik slovíček
a minulý čas téhle řeči
neřeknu vše, co jsem prožila
tak mlčím
a oni se smějí blbým kecům
Výuka dospělých
Stoupni si
před bandu dospělých mužů
kteří se přišli naučit česky
kvůli svým ženám
a zkus jim něco vyprávět o kondicionálu
když vidíš
že jediné, co jim jede před očima je
s tou bych se vyspal
Pravda ve víně
Pravda ve víně
jsou jen utopené mušky
které nechceš
pozdní hovory
ve kterých Ti říkám
co bych neměla
a čekám, že plácneš něco
co mě potěší
Na co si vzpomenu,
pokud už není příliš pozdě
něco jako
miluji tě
nebo
rád jsem tě slyšel, tak zas někdy
A pak půjdu spát
a bude se mi zas zdát ten sen
ve kterém říkáš
je pozdě
už mi nevolej
Ale miluju tě
Řekneš mu to?
Tak už se konečně rozhoupej
už na to myslíš tak dlouho
píšeš básně
píšeš písně
a jemu nic neřekneš?
seber odvahu
zajdi k němu nebo zavolej
seber všechnu svou odvahu
a pověz
Budeš se mnou psát?
Píšeš
Píšeš
jsi trpělivá
nemuchláš papír a neházíš do koše
nemačkáš DELETE
nedáváš zpět
Říkáš
ono to půjde
popíšeš blok
a vybereš pět nebo tři?
Pošleš
přijde ti odpověď
„Nezoufejte a věnujte se poezii i nadále“
Píšeš
nejsi trpělivá
ale miluješ
muchláš ten papír a mačkáš DELETE
nenadáváš
Neříkáš
ono to půjde
kolik jich vybereš?
a komu je pošleš?
pro koho jsou?
pro Tebe?
Zázraky
Kdosi zavěsil vločky na nebe
přestože po sněhu ani památky
nikdo přitom nemyslel na Tebe
na dětské oči věřící v zázraky
letos už jsou Vánoce v říjnu
Andílek
V kostele jsi nezlobil?
Ne
Takže jsi byl hodný?
Trošku