Všechny básně

Uklidňuje mě, když se soustředím na nepodstatné věci

Vasilios Chaleplis

Moravskoskleslý kraj

III.

chyby toho druhého jsou pro nás

drogou pro kterou mají všichni v tomhle

městě pochopení

můžeš šlápnout do hovna opěvovat krásu

polorozpadlých budov

vylámané nehty patníků

rezavé stromy

zbytnělé bloky plné proluk

a najednou jsi opravdový

chyba tě totiž definuje

stejně jako ty ji

IV.

v hlíně u večerky

zapouštějí kořeny víčka od piv

pihy rozeseté po sídlištní rusovlásce

se kterou si neoholení muži vyříkávají život

zatímco chčijou zlatý déšť

V.

nechtěný kabát vprostřed ulice

naložený v bůhvíjak staré louži

celá ta pokroucenost

zůstává nepochopena

jako zajíc v únoru

ztracen mezi sektory panelového štěstí

v dešti

kterému jedinému rozumí

Babylon

vůně prostěradla

v odlehlém penzionu bílá voda

po páteři smutek

účtuje si za telefonáty cenu antidepresiv

signál je uvězněný v pokoji holek

v kolektivně uctívané nokii 3650

na slunci v jesenickém údolí všichni mladí řekové tančí

v šíleném nezastavitelném soukolí

ze kterého přečnívám

Klimkovice

seděla hned za mnou

když jsem zamrznul na kruhovém

objezdu

ostatní řidiči už dlouho troubili

na mé ruce

nejistě se míjející

po obvodu volantu

nevěděli že druhým výjezdem

vede

naše poslední společná cesta

Čekárna

jde toužit po něčem co nemůže nikomu patřit?

ranní slunce pluje v džunce

mé volání sos je sort of sad

na stěně čekárny roste plíseň

a sestřička má nehty jak pilulky ibalginu

někdo kýchnul

jste další

s čím vám můžeme pomoci

Kóan II

přišla později

s nakousnutým

dřívkem od nanuku

já a ty jsme se potkali na mýtině uprostřed lesa kde slunce

vysoušelo starou pneumatiku a kde ze staré mačety

pramenila řeka rzi

řekni mi ale

kdy?

První letošní noc

svlažila ulice těžkým deštěm

skorosněhem

první letošní liduprázdno

jsem narušil svou přítomností

bylo to těsně po půlnoci

zastavil jsem se a hleděl do zatopených nerovností ulice

uklidňuje mě

když se soustředím na nepodstatné věci

neviděl jsem mnoho jen odraz pouliční lampy

která vypadala jako hvězda hledající místo v časoprostoru

hlava mi ztěžkla a já se toužil ponořit hlouběji

přes cestu ale přejelo auto a

čas se od té doby už nezastavil