Všechny básně

Říkaly si alkajdy

Jakub Strouhal

Afterparty

Píchneš mi fet

řeknu děkuji

šampónem mydlíš mou

kostrční bradku

po sprše potopa

snad kaluž červenýho

odpad se zakuckává

škrtíš ručníky

vyždímej mě

sme dva kameny

na odtoku místo

na prameni

a princ

furt nikde.

Fakultní zahrada

A nakynuté děti našich šéfů

nosily nám bez milosti

utržené

lístky stromu

jejž sme ani jeden neznali jménem

ty sis je vyskládala na stehno

bílé jako umyvadlo

o které muži ženám

rozbíjejí hlavu

do jednokolejky

podle velikosti od

kolene k drobečkům

navigujícím k tvýmu klitorisu

jedl sem banán

naproti transfuzní stanici

měla jsi černé šaty z berlína

dokuds nemusela

do práce

toho koloběhu

zase

zpátky.

Přítelkyně z pavilonu č. 3

Když se poprvé

probrala z bezvědomí

našla v kotnících

do komínků vyžehlené

špinavé prádlo

bylo výhodnější

když ji zmlátil

ráno

to nemusela

stlát

podle jeho představ

a kolikrát ještě

stihla skočit do sámošky

pro vajíčka z volného chovu

čerstvé pečivo

z mrazeného polotovaru

a něco na

vyviklaný

zub.

Hydroxilová skupina

Říkaly si alkajdy

že se s každým panákem

odpráskly

po pracovním týdnu u pásu

strojově a za odměnu

klopily vodku

dezinfikovaly rány

zevnitř

kopaly do sebe

i vodu ke kávě

lily

a do rána tančily

na hajtkovej beat

ts ts ts ts crčící

z batohu ze střední

z šuplíku na ponožky

z květináče s monsterou

z koše na tampóny

z vzpomínek na tátu

a s každým

se odpráskly.

Na návštěvě

Sedíme s otcem

v hospodě u patrika

tomu jednou kluci

drželi kudlu pod krkem

řeklo by se kluci

a že si hrajou na lupiče

on sám neříkal nic

a obracel oči k pípě

dneska kandidujou za strany

a vevnitř

je zakázaný kouřit

sedíme s otcem

venku na zahrádce

pod starobrno slunečníky

s chlapama

unavenýma z práce

a z manželek

které si navzdory

domnělým vlohám k multitaskingu

nemůžou tohle polední wellness

dovolit

a jejich děti

nemučené genderové identity

koply schválně

míč

do silnice

všichni sedíme a čekáme

kdo se k němu rozběhne první

kdo se jako první zvedne

a jestli vůbec.

Známky života

Kousek od ivančic

na soutoku tří řek

vypouštěli po pracovní době

z jézédé čerstvou krev

ta voda rozhýbala mlýn

a pekaři té mouce říkali čistá

pozorovali sme hejna bělic

tlamy rozkvetlé k šarlatové trubce

a jelce sme chytali

na rudý třešně

jen maruška nymfycky kropila hladinu

a po vocasech

sápala se holejma rukama

kapky cvakaly jako zip jejího spacáku

v kanadě od té doby

porodila čtyři děti

které nikdy nikdo neslyšel plakat.

Haloklina

Ve vaně

má tělesnost

ponořená do kapaliny

a po nadlehčení ani stopy

zvedám kolena do výšky očí

až k rozpakům

nealkoholický pivní břuch

z pěny vyčpělejší než můj idealismus

zšeptale mizí

a voda sama nic neschová

kdo nutí andělíčky

se na tohle dívat?

jsme jedno

já a moje špína

a duše která zkondenzovala.