Všechny básně

Panna, nebo prdel

Zuzana Ondrušová

co tebe dostává do varu?

ozvěna varu ruší široko kolem lem klidu

s Alicí jsme zmoudřely

kundou proti vodě

utáhneš dvě lodě

ale víc už ne

starej pléd si 

necháme 

na zatraceně zimní časy

v kurníku

kamarád chová slepice

smrděj

zajímalo by mě

jestli mají zasedací pořádek

budu mu muset navrhnout

aby to vysledoval

vejce nesou       to jo

na stopu

jsou to skoro čtyři roky

co se narodil

stopnul si mě

pod Suchdolem

ještě batole

tou dobou jsem nevěděla

že mám ráda kocoury

před jízdou

v ovladači 

vybitá baterka   říkám si     je fajn mít

díru na klíč

mimo proud

můj kocour je spíš pes

jinej

jako vombat se svým

krychličkovým trusem

taky 

kamarád Pavel   ten

snad jen ten    trus

obvyklej

jsem ráda že oba dva mám

z ticha

jednou vykloubený srdce má

při lehce hrubším zacházení

tendenci znovu vyskakovat

někdy stačí dotek iluze 

lásky a její úprk

přes paseky

aby anonymní smutky zas

vyslaly svoji malou misi

řítím    se

nemám ráda přechody za zatáčkou

hůř tam vidím

s pocitem    už nemůžu

ještě stíhám

vyhnout se řitím      za všech okolností

večer

sousedka na zahradě nosí ke stolu

za plotem veigelií vůně a cinkání 

o talíře     sdílí

i my dva s lahví vína

jsme kde máme být 

náš kocour z modrých chrp

žitných polí se domů vrací když má dost

všech štací         spát pod trsem levandulí

jak mořskej papoušek

panna nebo prdel házím si drobákem

mořská na kameni v Kodani 

ocasní ploutev

léto    

 

nebo kousek vedle na stráni 

k lenosti    louky kvetou  

bez třetí strany mince táhnu na sever jak 

papuchálci

mým jezevčíkům

tak za chvíli chodidla

na loďky s koženými

bezpečnostními pásy

paprsky šimraj záda

jezevčíka     vypluju

na pár hodin a doufám

dají ho spát ať smutkem

neutrhne závěsy

i s kusem stropu    díry

vytřepu všechno to     kdovíco

co hryže bláznům     zmuchlanej stín

v zahradnictví vyberu

Edičce kytičku   teď chybí

v smaltovaném kbelíku

na bílém kameni    na protest

proti smrti zvadla    paní se

starala o zahradu 

a cvičila Quentina

jsme rádi    

že        umí co uměl a

neuschnul

ve slunci    prkna

podlaha má křivé proužky      a srst

kocour si povídá s žaluzií

asi     o jaderné fúzi

můj muž

           často hledá     kdo kde náhodou

nezahlédl co nevidí a občas

ani není

v práci štěkot výzev v kleci excelu

ženy jak reklama na kosmetiku

recepční zřejmě jistí smysl hodin

za pultem fixuje do nehtů    lakem

na vlasy    aby se jí nerozletěl

venku začíná pořádně foukat

Petr v brýlích hledá     definitivně

to tady někde měl

zhruba po kupě

děleno desítkou let   ztratil 

měsíc pajdá o berlích

nemá páru o přílivu v souznění

nezouvej se

(zase jsem uklízela

chybí mi tvoje stopy)

dnes zajdeme Ke Korychům

na jedno –

litý

večer

dáš si tři     a já dvě

o smutku

znáš pocit

jakoby ti někdo

strouhal srdce?

tak nevím

moje drahá

asi

to bude divný nic

nasypat

na pizzu      ať z toho

alespoň něco je

***

o sexu

o lásce

vykurvený tak

že minimálně

v jednom zůstala

jen příšerná spoušť

lidi tak rádi 

čtou

koho zajímá

nastokrát ničím

umořenej vůl

nehezky

stejně reálně

možná mnohem víc

jak hovno     od slepic