Pokusy uniknout z vlastních jatek
Harpyje
útes nádražní restaurace
trus terejů a kormoránů
peřnatých, věkovitých
mužů
o kus dál
harpyje halí maso
do provlhlého sáčku
vteřina předtím
než dvě rozpraskané
neúprosné ruce
trhnutím
spustí
pronikavou píseň
sirén
Začátečnické chyby
rána pěstí
do vodní hladiny
pocit
kdy se ti ruka
odlomí
a od zápěstí dolů
klesá na říční
dno
pýcha
tak tenká
žalostně uťáple nenápadná
aby nevolala
po odplatě –
je odměněna
puklinou
nadechnutí
do uvolněných plných
plic
se trestá
na šibenici
pankráckého dvora
chyby
chyby
pokusy uniknout
z vlastních jatek
chyby smrtelné
chyby životní
Terasa
terasa
škrtnutá ptačím
křikem:
pár olámaných
židlí
dlažba se láme
loupe, puká
zdivo
vyplivlo svlačce
jak zubní pastu
francouzské okno
vymlácené –
líbej ho
po francouzsku:
chuťové buňky rejdí ve štěrbinách skla
štípe to, bolí
po kapkách teče krev
urvi si –-
utni si jazyk
němý
dokazuj věrnost
Večeře
pojď
pojíme spolu těla
všech teplomilných živočichů
pojmeme
jejich sílu
a hbytost údů
bystrost hlav
potom
ulovíme lidi
Památník Ofélie od Berounky
Veronice
vidím tě –
galionovou figuru
na přídi
jak se kácíš
v šatech
do vody
loď ponechanou
bez své ochránkyně
černému bubnu
dunícímu
pod jezem
IV. (Nepůvodní druhy)
jak měníme se
zvolna v místo
kde se šíříme –
dva nepůvodní druhy
ty povodeň
ty postrach jezů
já suchopár
a rozpraskaná zem