Dokud mě nepokouše pes
tak blbě se ti mluví o lásce že bys raději naplnil vodou svoje plíce zbavil se čtyř prstů levé ruky
pohladil kopřivu předloktím dodýchal v tanci objímal svého dědu ve spánku když si vezme špatné
tabletky v jednu odpoledne
tak blbě se ti bere život když všichni mluví o lásce
zatímco kávová sedlina pomalu klesá
ke dnu
skleněných hrnků IKEA
má profese naučila mé tělo hodiny a hodiny
sedět na barové židli
zcela vzpřímeně
říkám si
alespoň teď můžeš lépe pozorovat náznaky zádových svalů mezi mými lopatkami
když si zavazuji tkaničku
když se sehnu do vody
moře
ke kterému jednou jistě pojedeme
když jsem na čtyřech
říkám si
můžeš lépe pozorovat, jak se mi mezi lopatkami
zcela užitečně
rýsuje mladé maso
už jsme si toho řekly dost
řekla a strčila si prsty hluboko do krku
svazek pěti
tak že si ucpala dýchací
a trávicí
trubici pěstí
přišlo mi to krásné
a tak jsem ji pozorovala
její bílé odkrvené tělo se mi vypálilo do rohovky
vidím je pokaždé, když se dlouze zadívám do slunce
hledá vlastní obraz
v kaluži ve sklenici v leštěných botách
svého přítele
výraz konzervován tak aby se v něm mohli navzájem poznávat
navyklá zkoumat obrys svého bytí ve vlhkých zornicích
muže sedícího naproti
hladí ji po rameni bere za lem obličeje
trochu moc jej zmáčkne
uchopí trochu moc pevně
ten pěstěný obličej
do své dlaně
a ona se poprvé v životě vzepře vstane odejde na dámské záchody
vypláchne si rámovaná ústa
zbytkem kondenzovaného mléka
od oběda
a její tělo zase říká
cítím lásku
říká
***
vysoké podrážky přešlapující mezi kaktusy
zlato na prstech
poprašek rezavých regálů industriálních záchodků
kde holky a kluci můžou čůrat společně do jedné velké mísy
preparujeme pohyb balíme do igelitu
na později
na doma
stále nevíme jak na to
zaléváme ketaminem
uspáváme hříbátka
pořád to není ono
říkáš
a nebude to jako tehdy
dokud mě nepokouše pes
je to hlavně tekutost času díky které se bojíme
stát se zvířetem předběhnout ve frontě spokojeně vytrávit
jsou to hlavně manuály dne
které předbíhají naše unavená gesta redukují smích štiplavost potu
slibuju
že potmě ti může téct i kaše po bradě
a času to neublíží
***
kobylky v zavařovačce žáby na svobodě
těsně před zavoláním k večeři první dotek těla ryby
zemřelo jehně
matka ho odmítla kojit
zajídáme smutek
bramborami s máslem a petrželí
mrazíme soucit
rudě-železitou vodou ve sdílené vaně
***
až se usadím
koupím si vlastní french press
prozatím investuju do jízdenek na noční vlaky
výhybka směr pole
neopracovaný materiál mladých paží
ocelovost pohledů ve stínech podmostů
dýcháš přerušovaně - jak se sluší a patří
říkáme tomu normalizace
rekapitulujeme reformujeme oslabujeme kurz
měny která se nepočítá nedaní
stéká po stehnech
šimrá u kotníků
proměnná
hmota krajiny
kde vlastně končí všechno to
napínání kůže?
***
je mi už skoro třicet, babi
nepotřebuju od tebe pětistovku ke svátku
třicet, víš, za chvíli
dovedeš si představit, kolik to je
svým nevinným pohledem
pokládá bezobsažnou otázku
mlčí
a velmi pomalu
počítá na prstech obou rukou