Smetiště kvetou, stroje se probouzí

***

Ráno se probudím

Vlastně spíš z povinnosti

Instinktivně beru do ruky telefon

Lačně polykám kávu a ranní zprávy

Při smyslech se držím díky skutečnosti

Že jsou na světě větší kreténi než já

***

Sluchátka nechávám už měsíc na stole

Učím se naslouchat přírodě

Těch ptačích serenád se nemůžu nasytit

Nervózně žmoulám v prstech cigaretu

Před křižovatkou nekouřím

***

Prej si mám to bafání po ránu vodpustit

Že z toho smrdí celá šatna

Říkám jim že se pokusim

Už třetí rok za sebou

***

Večerní procházka lednovou Karvinnou

Hledám tu duši zdánlivě nevinnou

Líbeznou dívčinu

Tak trochu divoženku

Ta mrcha mi ukradla peněženku

***

Skutečná láska

Dnes již téměř vymýcena

Přežívá výhradně v rozvojových zemích

Končinách nedotčených moderní dobou

Železnou rukou pokroku

Ostatně jako valná většina chorob ze středověku

***

Zapíjím ristretto redbulem

V hrůze že usnem

A víc už nebudem

***

Vypálenej rybník

A starý dolámaný křídla

Zteřelý a od prachu

Vracím je zpátky na hřebík

Struktura perutí zřídla

***

Je jaro

Smetiště kvetou

Stroje se probouzí

Je jaro

Už zase

***

Na dně flašky

Na dně duše

Kavalírem mezi šašky

Bez příkras a bez retuše

***

Je půlnoc

pokrývá město milosrdná tma

Laskavou iluzí vlídnosti

Halí všechno co zvedá se z dna

Plejády hříchu,

Výkvěty neřesti

***

Prej ležím na JIPce

Netuším kolik je hodin

Zaslech jsem tikání

ale původce nevidím

Jsem totiž dovrchu posranej

Otevřít oči