Ve chvíli, kdy Jaruška přehodí přes pípu utěrku
(Ilustrace na titulní straně sbírky Nemám slov: Martin Sausage Dohnal)
***
Veselo je u stolu mariášníků
zkouším číst Rilkeho
ztrácím se v sonetech
Vykřičené domy s absencí hříšníků
Trochu jsem přibral po dětech
Vlaky jsou motýli
Slunce a měsíc na houpačce
UFO bliká z Drahelic
ric pic
vlaky se plazí
jak housenky smělý
šlukuju to hluboko do plic
ric pic
Za čas vylétne z mlází
otakárek fenyklový
Končíme
Ve chvíli kdy Jaruška
přehodí přes pípu utěrku
svět potemní
opilci zbystří
v kalných očích zajiskří
Ve chvíli kdy Jaruška
přehodí utěrku přes pípu
už ani nepípnu
už ani…
Mezitím den se vetřel
odněkud tryskem
Vstávám snad abych šel
ještě jdu s pískem
U všech svatých
Kostel U všech svatých
bouchnul a šel k zemi
připočti pár věrných
co lítaj někde v nebi
Oddělili zrno
velké od těch malých
U všech svatých
Blamáž jako Brno
změnit lásku na líh
U všech svatých
Pámbu nade mnou
Z kouta vyplavou tvý oči psí
bolesti světa náhle ustanou
třepotá se listí prokvetlé rzí
pámbu nade mnou
Duši se nějak uleví
zvuky města utichnou
smrtka je znavená spí
pámbu nade mnou
To je můj vnuk
Nejspíš se vidím
v městecké ševcovské dílně
kam jsem procházel
dlouhou chodbou
a domem
s dědou pak jel autobusem
do Kněžic
„To je můj vnuk“ zaburácel
chlapi se smáli
až jsem se bál
že mě zabijou
zároveň v tom byl
jistej klid
dodneška si to neumím
vysvětlit
Karel je off
Ještě nekvete hloch
Karel je off
Srdce má jak zvon
Už nikdy on
Za Václavem Hrabětem
První sněženky
jsem viděl u rybníka
v Lochovicích
ještě nebyly v květu
ale plot lístků
měl pevnou erekci
V potoce se koupalo
nahé slunce
Smuteční vrby
shodily do rybníka
pruty
spletené jak dredy
Zkouším si vybavit
nějakou jazzovou figuru
kterou si možná hrál
v hospodě u mostu
Na šedivém pijáku nebe
není žádný otisk
Je krásně jasno
z těch not na náhrobku
nejsem moudrej
Bez pompy v Lochovicích
bdí v nocích i dnech
jen jizvy po básnících
jak dráhy po letadlech
Až později mraky
Jezdí nad tebou vlaky
Bondyho škola
Květ lípy zas je opadaný
mozaiky
v obrazárně ulice
v hlavě to mám vymetený
v tom kalným svitu měsíce
Praha už volá
prdel je holá
To je ta Bondyho škola
Oáza (smíchovská nádražka)
Tři karafiáty vadnou ve váze
obří panorama Prahy
zívá ze stěny
Na pár piv v Magorově Oáze
ze strany štěstěny
Kolíne, Kolíne / Zkouška sirén
(Miloši Kimu Houdkovi)
Kolíne, Kolíne
stojíš v pěkné rovině
stoupám ke Kimově čajovně
pot stéká mi po čele
přijetí vřelé
v krajině rozlila se labská modř
Vítr fouká od grafický školy
Lucka po přijímačkách
tady chodila po lanech
mezi stromy
do dětství vlomy
v tom baráku bylo dříve kožní
všechno je možný
Pro rohlíky se chodilo
v rytmu ska
kapela Zbožska tomu všemu
dávala razítko
Kolíne / Zkouška sirén
Hraju rovinu
říkával pivovarskej Zdeněk
nekoukat po očku
jak líznout zatáčku
Malíř Vláďa Pinter s Kimem
jdou do hospody
kde je dneska pošta
a sní o komunitě v Čáslavi
po nebi jde kasiopea
V La France Tony Ducháček
úsporně tančí jančí
praštil se do hlavy
má v uších sladký bonbóny
ty jsi fakt tak skvělá celá
zajedu do garáže
je dost místa
ztrácím
tedy získám
odpočívám na lavici
ve výčepu
Kim tiskne literární plakáty
a obtiskuje do beatníků
i svůj kolínskej vodoznak
Kolíne / Zkouška sirén
knedlíčková polívka v nádražce
do transfúzky pustit žilou
netlačit na pilu silou
půl litru je asi málo
stříká to ze mě dál
jaký si dáte kafe?
Hraju rovinu
zdá se že se nic neděje
klame zdání
kolem Bartoloměje
potichu vyslovené přání
Dejvy brousí death metal
vozí ho okoštovat
do celýho světa
stejně mu je nejlíp
na přídi U Vodvárků
na Zálabí
snadno se zalíbí
Kolíne
nádražka v rytmu vlaků za oknem
zpožděné pivo
s omluvným úsměvem
zkouška sirén
Estébák Miki srká to svoje na stojáka
vyhýbá se mi očima
bonzoval Míšu
dostal ho do vazby
vinu zkouší odčítat
asi pojedem stejným vlakem
nejsem protkaný strachem
cítím v kostech úlet
nechám si ho ujet
Kolíne / Zkouška sirén
za několik minut proběhne zkouška
sirén
vinen obviněn
Na rovinu hraju
Prďa diriguje Pokojíček
a buší do bubnu
klid v kruhu borovic
let's go do Konárovic
Sting v televizi je modrý
nádražka se zklidnila
vylidnila
zvenku je slyšet hlášení vlaků
svíčky na stole zapaluje
západ slunce
proniká dovnitř přes větve stromu
dej tomu šanci
dej tomu
Zkouška sirén
bude provedena zkouška sirén
Kolíne
Vzali mi půl litru krve
po druhém Bráníku
si nechávám ujet vlak
sfouknu z duše prach
Obloha je šmolkově modrá
jako Sting v týví
splývají
nádražáci se střídají
traťováci, fírové, vlakvedoucí
nevědoucí
„Dneska ste hezká“ říká
jeden z traťováků servírce
ve vzdušné košili
je černej jak bota
záclony se zvedají
závory jdou někde dolů
jízdní řády neznají
vrypy do stolu
hlas ohlašuje vlaky
na příjezdu odjezdu
jakýpak s tím saky paky
člověk se mění nezmění
omlouváme se za zpoždění
Pojedu nějakým, co už měl dávno odjet
průvodčí chce malý pivo
veze si za sebou kufřík na kolečkách
jakoby nastupoval na poslední vlak
pivo prsklo, tak směs a vývar
počká si na zázrak
V nemocniční sámošce
jsem potkal malou Popelku
sledovala pohyblivou reklamu
na tabuli
někam to jelo mizelo
tohle už hraničí
proslepičí kvoč
přebírám to tam i zpátky
pohrdnout zadními vrátky
mám z transfúzky poukaz na
osmdesát korun
kupuju si Pres rohlíky
kapiový salám papírový kapesníky
druh tajný obsílky
Ještě doplatíte dvacet sedum
hlásí sympatická pokladní
nakláním se víc nad ní
svíčky zapaluje západ slunce
odšpuntuje na Zálabí
zdráhavá srdce
Kolíne
Pojedu nějakým, co už měl
dávno jet
Zkouška sirén v poledne
zaskočí ti kost
ve vegetariánský polívce
vinen obviněn
stříká to ze mě dál
na páté nástupiště přijede
Zkouška sirén
právě probíhá zkouška sirén
Kolínečku, Kolíne