Nakonec mi dojdou baterky
Moje první tlustá Šárka
Nemohu se dočkat až se
zítra sejdu po obědě
s milou Šárkou co je první
mojí dívkou velmi tlustou.
Bavíme se spolu pěkně
já se třeba vždycky směji
když ji vidím válet sudy
z kopce od okraje lesa.
Po cestě níž její tělo
tlusté bere sebou hroudy
hlíny s nimi kusy skály
valí se ve velkém houfu.
Dole potom na hromadě
zeminy a tučné tkáně
ozývá se smích mé první
milé Šárky velmi tlusté.
(text pro Nahoru po schodišti dolů band)
V kavárně
Věřila místním pověstem
bydlela v komíně za městem
V kavárně se chovala docela
jako normální jedlík popela
(Almanach Vítrholc 5, 1997)
Žena
Počátkem je abeceda
pak se z mlhy rodí žena
Nebo z pěny
Nechce pít
Vydává jen samohlásky
a nechá se hanobit
(Almanach Vítrholc 5, 1997)
Bláto
Narostla žena a dál bylo pusto
Chodila do lesa na bláto
Vozil ji vůz
Tři slepičky
(Almanach Vítrholc 5, 1997)
Uskřinout
Byl unavený čas
a rána do kabátu
byl rezečtený čas
a javor semenil
Byl zpomalený čas
a syn ženil svýho tátu
a strkal ruku do kabátu
syn
potom semenil
(Almanach Vítrholc 5, 1997)
Svěcení ptáci v horní houni
Směj se břízo vyválená
v zahulené rouře psí
Zesiluj se pořvávání ve stepi
Kruť se hlavo zardoušená
řetězem sem ke mně
Zesiluj se hulákání Země
Jenom vy ptáci v horní houni
svěcení ptáci poletouni
točte se pláštěm za tancem
Zaražte pražce na pochodu
dejte se blejsknout za ozdobu
nelidské sestry plivance
Jasně že bříza džíp a Zem
jsou odjakživým požitkem
(Almanach Vítrholc 8, 2005)
Spoušť
Čekal jsem ji zezadu a do břicha
čekal jsem ji od neznámé ruky
Čekání se táhlo jako procesí
od města až na počátek řeky
U pramene stála vrba vykotlaná
a dávala znamení až zahřmí
Jakmile se vyjasnilo z vrby
vytáhl jsem poslední dvě cigarety
Kouřil jsem a z rozpálené dutiny
vydával jen jednotlivé hlásky
Hlásky jako ioí a aoaí
byly vlastně vypouštěním duší
Nyní chodím po patrové posteli
v nebi jako vykopávka z poušti
Vykopávky básníků a astronautů
sledují mé zaprášené stopy
Sledují mé zaprášené stopy
(Almanach Vítrholc 8, 2005)
Vyhlídkový let
Až se jednou z blázna vyspí pán
dám se napříč bytem číslo čtyři
Cílem bude balkón
Složím na zem
unavená křídla netopýří
a na dlouhý vyhlídkový let
vydám se jen já a parapet
Preferuji prosté volné pády
Překážky jsou fuč
i nástrahy
Žuchanec se vstřebá
Zemřel mladý
Vytáčejte čísla na vrahy
Potom bude z blázna opět pán
hrdě se nám vrátí do čtverky
Zase budu bloudit
bytem sám
Nakonec mi dojdou baterky
(Almanach Vítrholc 8, 2005)