Všechny básně

1/3 Dalibor Maňas: Nic


(Foto: Karel Škrabal)






















***

Jak vypadá nic?

Že se to
už nikdy
ničemu
nepodobá…





Ničemu 

Nikdy mi neříkej
co a jak
mám dělat

Nic

Klidně
ať ti připadám
jako nihilista

Nic

Nikdy už se nedej
ničím překvapit

Nic

Ničemu
se už nediv

Nic





Nic

Když padaly
Perseidy...
Co sis přál?

Nic

Já jsem to
nestihl





***

Když se motáš
rozbitým autem
kolem Poličky
usrkneš

To je paráda

I hezké věci
jsou ale
někdy
nic





***

Do lesa mohou
jen ti, co se ztiší

Mlčí a pozorují...

Dávat všemu
smysl
je cesta

Člověk to nepřetlačí
pokud je vůle
bez ducha...

Ztišit se

Naše spása
je zas nic!





***

Dusno. Napětí...
Ale víc?
Klid a nic

Jako nástupiště

Děje se
jen to,
co se má dít

Moje nic je teď
zbavovat se věcí,
o které se člověk
zbytečně stará...





***

Nic se nedá najít
ani hledat
Musí jen tak
Samo...

Nic není kalkul
ani chtění,
ani plány,
ani snění...

Prostě jen tak

- samo od sebe





***

Stačí chvíli
pozorovat
lidi kolem

Znejistí

Vnímat jak každý
vidí jen sám sebe

prkotina spustí
melu
nespravedlností…

Těch osudů
Těch možností

Raději
nechtít
nic





***

Pokud je zen
obrana...
pak je napětí
nástupiště

- ke klidu

Branou
té cesty
dobrem...

Ale i když
to vypukne
vyplatí se
nechtít nic





Všechno bude

Klid
Ono to přijde
Vždycky to chodí

Všechno se opakuje

Ve vlnách
vrací se
zlo

Je to tak spravedlivé,
když se daří
není to navždy
a pravidlo "na piču"
diktuje
životu
řád

Ono to přijde
Vždycky to chodí
Když se vzdychá

Přijde to

Ve vlnách
vrací se to

Jenže ani tehdy
nemá smysl
klást odpor
nebo se o pravdu
přetahovat

To unaví vola

Když se tedy
všechno opakuje
není to jednoduché?

Všechno bude!

Ono to přijde

Vždycky to chodí

Všechno se opakuje