Osmičkový výběr z Nejlepších českých básní 2018

Situace v tramvaji

Jakub Cepník

situace má nahé koleno a nohu přes nohu
kam teď s očima?
nervózně je kutálím
od okna k oknu
ale všude jsou ta kolena!
zkusmo střelím zrakem k lince rtů
pak honem schovám oči do kapsy
a vyvalím se z tramvaje stočený jako pásovec

(Strana 18)

12

Emma Kausc

žít v post je mluvení do někoho
kdo utekl před cenzurou
je ho tolik že nejde sníst

když zastavíš abys polkl
dehydratuje tě nutkání
přenastavit si spací režim a
vyprat priority na víc
než je doporučeno

zhubnu myšlenky abych si stačila

v přerušovaném světě i jedno ne
sesype všechno do škvír mezi nádechy

(Strana 28)

Negrelliho viadukt

Michal Maršálek

Je večer. Obloha strhává
černou pozornost
na dým lokomotiv.

Desítkami oblouků
podepřené argumenty.

Rychlá křivka tratí
zaléhá v uších.

Jen tak se přimáčkne
k uchu dunění,
hlava prchá,
nepřetržitost
zpřetrhána
a zas ticho.

Ticho, hnací soustava dálky,
na špičce nepřítomnosti
houkání vlaku.

Přání odkloněná
na prvních výhybkách.

Na trati do zatáčky
podřezávají skřípot.
Noční vagóny
vyzobávají světla.

Co je to za město
v ceně příjezdů
a odjezdů
a zastavení?

Koleje vybrušují vzdálenosti
tak dokonale,
až zapomínáme,
že proto tady jsou.

Nehybní, jako vytetovaní,
to pozorujeme ve tmě.

Na viaduktu
padá déšť
na věčnou zachovalost
zřícenin.

Nástupiště,
vždy delší
ve směru loučení.

Koleje se dnes lesknou
přes celé město
z hlediska Měsíce.

Jedeme,
rychlost překlápí
krajinu za krajinou.

Pozdě v noci
splyneme s jízdou.

(2010 a 2016)

(Strana 38)

Abstinenční příznaky poezie

Hana Richterová

V poruchách spánku
cvrnkám do kuliček
jak do snů
které se mi nezdají

O ní:
Nesmí pít
má zakázáno
považovat své kosti za cigarety
a uhasínat nohy o zem

Nesmí pít tak jí
Tmě se třese jazyk
tak pod dekou
schovává malé útočiště

O týden později:
Tiká pod dekou
prach
kapající římsa její hlavy
nevydrží to

V poruchách spánku
si prokousla ret
pije dezinfekci
bojí se že to nevydrží

Drobná zvířata přebíhají přes pokoj
polyká je
proklíná je
pak je prosí
hlasy se smějí
že to nevydrží

Pak konečně usne
a zdá se jí o Reynkovi

(Strana 48)

Stockholm

Vladimír Šrámek

bude Kaj umět převyprávět příběh?
ta severní krajina v každém z nás…
bílé noci — rozprostřené prostěradlo
hořící sníh
golem drží pohromadě obručemi cizí náruče

nechá se obtékat tichem
břízy smýčí dlaně
černá velryba polyká plankton hvězd
sněhuláci válejí lunu po obloze
pod ledem tvář začne dýchat

poslouchám jak po zlatých mřížích na výsostech
v botách s kramfl eky
poskakuje sám Mozart
to je konec konce
to je začátek začátku

(Strana 58)

Hranice člověka

Dominik Zezula

opilých muezzinů si nevšímej
probuď se nárazem
poslouchej, jak stydne
v kuchyni čaj

bude to dobrý
pohlednice dorazily na místo určení
jdi domů
rezavé peřiny
čekají na návrat svého pána

v dálce bouchly dveře
jsi to, co drží
všechny zdi tohoto světa pohromadě

(Strana 68)