Všechny básně

Ničit a znovu stavět. Blízké plochy

Zuzana Lazarová


(Foto: Tomáš Blažek, Zuzana Lazarová na akci Vítrholc Vizual: Návrat do lesů, vod a strání)

Video Zuzany Lazarové naleznete na Vimeo.com zde: Blízké plochy, 2018



















až sem jsi směl přijít ale ne dál





gulliver

na počátku nese oblohu hypnotizující poutník
cestovatel věčnou vzducholodí po vzdálených mořích
sám architekt tvaru světa který snil
o otevření evy černým démonem





pohled na věc

v zemích lidské povahy
první národy představovaly
prostor neznámých společenství
pozoruhodné generace černobílých kluků
inspirované fotografií uznávaného zvířete





***

život od nepaměti naznačuje
zásadní omezení spolužáky
a řádem





homogenní portrét

šém každodennosti připomíná stav bubliny
zrcadlo binární slasti
kde jen sen tiše probouzí vybrané struny předmětů
a touhu k návratu do bodu
dosud neexistující bílé zdi





trvalé následky

osobní kóma se rozrůstá ve vězení vzpomínky
předávkování odpočinkem a nedokonalost jednotlivce
může způsobit omamné vydechnutí semen války
aktivní radost z drcení postav
a okamžiky jež vaří smrt
jako se vaří čaj





vzájemné nikdy

každodenní nejistota
díky banální komunikaci
prochází v obrazech obrazy obrazů
barevný archiv emocí
a bezčasí konkrétních míst
slouží k zamlžení paměti diváka
jen cizí nenaplněné situace
znějí tichem





***

kde končí smysluplná pomoc druhým
a začíná sebedestrukce
míříme skutečně všichni stejným směrem?
nebo se daří jen tomu
kdo přistoupí blíž





svět je moment v prostoru

umění poznávání je vždy energií hlubšího
umění přitom intuitivně předává všem
tělo obrazů
jako náhlá čtyři vnuknutí sebe sama





pouze v životě

sdílíme privilegované tělo
nazýváme lidi věcmi
galeriím vnucujeme význam
organizujeme diváky
a vytváříme autory





blízké plochy

řád je forma intenzivní spolupráce
více různých naopak
hierarchie počátku
prostor vzpomínky
dynamika možnosti
která snad ještě občas naruší
velké rozmazání doby












svět znamená umění vytvářet historická a politická těla





***

prostituce je vybočením z šablony představ toho
co je sociální práce
sex je potřeba příběhu
uspokojení orámované postelí
trenér má vždycky pravdu
a pravda je sítí otázek a rozpaků
konverzace společnosti
ve které se dozvídáme o obdivu
k nekontrolovatelným aktivitám ega





vstupné zdarma

tvůrčí laboratoř umělých pytlů
rozsáhlý herbář elektronických tváří
a desítky důvěrně interaktivních objektů
zabitých autorem
expozice cizích snů
je pomníkem kultury





***

celek promlouvá skrze pohyblivá zrcadla
v rukou sebevrahů
lidé jsou křehké exponáty
golem je médium
které prochází nebem
a sebevrah je atypický návštěvník krajiny života





plašit smrt

čas nás rozdělil jako sklo
a projít sklem je stejně pošetilé
jako se pokoušet upálit svůj vlastní stín





***

umlkl kohout sebeklamu
černé slunce znehybnil
líc v rub převrátil
a mrtví vykopali živé





je tak pozdě že už je brzy