Když se umoudřím, potkám se se psy
(Foto: Michal Šanda)
***
u splavu Boršov, mladší tělaharpunují mladá, mladá ta před hypotékoupánbůh s námi vybílí komoru. do početíse upadá je nevychovanostnad Ježovem, andělé bisexuální ptácisvatý kraj, svatý bez vlastní vůle. nad-národní. z honu na škodnou vlastenciprvních škodovekproto jsem nebrečelpo obědě se kameny spojily v horuale nasvinily a dělaly rámusa těch ptáků, jak kdysi v dětstvíkdyž se umoudřím, potkám se se psybývali tři, na slepého jsme volali RÁNObyl trochu cítit. jako můj kouzelnýdědeček. ten kouřil tabák a pil rumfeně říkal VÁNOCE. skoro každý den(bratr Zdeněk)vynález postarších reků: plynové pleťovémasky, Staré Násedlovice a vzpomínání pamětipaměť je pletí, vzpomínání násedlovicemiještě smrtí, když v ženském lůně hřeb
(Ze sbírky GAYA GAYA, nakladatelství Kant, 1998)
Prostěji
(paní Em.)
xxx
strašný člověk
ten člověk je strašný
člověk jako pánbu
plný erteplí
xxx
ráno v posteli
jako bismark a bismark
neskrývá, nezakrývá
žvaní
xxx
židovský dům
mohylou moukou, říká
že po smrti zatopíme
otrubami, hemžením
xxx
ranní ptáče nemusí zrovna
ptákem, plameny plemenem okují
- pod chytlavým nebem teplý
toaletní papír
xxx
Polámaná zvěř, chudobná
pozůstalost. Vracíš se z
cvokárny podražený jako švícko
od verpánku po klozet
(Z časopisu Psí víno č. 35, IX. ročník, 2005)
119
na adresu dantona, po celanovi
ráno ojediněle vlhy, orava, krásně
voní. krajina má svoji židli, člověk ji propíjí
tak mladý, a už jste přispěl tak málo -
cedry kastrují kmeny, životy radost žít
doktore, máme nějakou šanci? bez oken dveří, když
mozek čpí a nikotin je zvláštní řemeslo
- popel z jednoho stromu, svět
brousíme pilu, držíme hubu a krk, podle robespierra
cizinec na svém místě, horúčava
125
my o vlku, po celanovi
psi jako země. žárlivostí brání
svou dementní nezištnost. udělejte místo vlku! -
mezi zcepenělými zduchovněl
- kupírovaný vápnem uršulinek
páchne tlustopisy a farskou kuchařkou: jak přežít -
psi, které osud zamíchal do kancionálů
jsou vlky mezi námi vlčaty -
venkovský voříšek ohlídá dům o tisíci patrech
člověk sotva vlastní myšlenku, cvak
(Ze sbírky Z DENÍKU PO CELANOVI, Psí víno/edice Stůl, 2007)
***
pršelo, a já byl mimo domov. chystal jsem sinoc. v pokojíčku kromě přítele dřímala postela dámy. Velazquezovy Dvorní dámy jsou obrazta v pozadí maminka zamlada, zádumčiváreneta. za oknem kousek nádražíkdyž uvažím, že na cestě jsem od osmatřicátéhoa dosud jsem nepotkal ani jednu z těch damněco mi ufrnklo. byl to jistotně lidožrout, nebotakový ten lis na ovoce, aby bylo moštu(bratr Jiří)Ze vzpomínání pamětiBláznicesapfó s teboui kristus sám i myv brzku oni
(Ze sbírky GAYA, GAYA, Nakladatelství Kant, 1998)
PALEČEK VYDĚŠEN
HORKOU MOČÍ DOBYTČETE
PO VPICHU EDEN
PRAHA DESET
POPCORNEM
TAŠKÁŘI DOBY
OTEC SKLÍZÍ MASO
MATKA PRONÁŠÍ DIVOKOST
PLANÁ JABLOŇ
ASPOŇ SEVŘENÍM
TENKÁ NIŤ
VLASTENCŮ
OHONEM KOMETY
JIHOČESKÝ ZRAJÍCÍ
BRAMBOR
POTMĚ RENETOU
(Z časopisu Psí víno č. 14 /2000)