Všechny básně

Cekani na par slov na displeji mobilu

Luboš Palata

2.

Volala tak, jak milenky volavaji,
zarazil se a prepsal to na divky.
Volala a syn sedel vedle neho
a zena o metr dal. Volala,
protoze chtela slyset jeho.
Jeho miluji te, chybis mi.
Prestoze ji miloval
a chybela mu mnohem vic
nez zena vedle neho, neudelal to.
Ne kvuli zene,
i kdyz ani ji nechtel zrovna ted nic vysvetlovat,
ale kvuli synovi,
kteremu by zboril svet, co jeste stoji.
Ale ona cekala, milujici, zadostiva,
bezohledne touzici.
Nerekl to.
Prohral.
Detske oci zarily dal.





8.

Male kolo,
maly clovek v cervene helme
pelasi na ceste kolem sveho sveta.
Kolik je malych vln do velke?
Bude Jezisek hodny?
Proc nema motorova kolobezka vyfuk?
Odpovidas, a on ti jeste veri.
Veri v kazde tve slovo, veri v tebe.
Veri ti vic, nez dokazes ty sam.
Kolik takovych lidi je, kolik bude?
Zrychleny otcovsky cas.





10.

Tata je v duchodu.
Doslo mi, ze bude starej.
Cas na velky mir.
Prijel z nakupu
a nadsene ukazuje
slunecni svetlomet.
Ma detsky usmev.
Navrat zpet.
Kdy to zacina?
A kdy konci?
Kruh





12.

Dokurovala cigaretu,
dopijela kavu,
dojizdela
do mesta,
dochazela do prace,
obcas dosla k orgasmu,
ale casteji docitala knizku.
Donosila syna,
ktereho mela s docela hezkym chlapem,
ale prilis domyslivym,
nez aby to s ni dotahl do duchodu.
Dospely syn dospel a dostal dobrou praci,
ale dost daleko na to,
aby ho vidala casteji,
nez dvakrat do roka.
Doba se menila
a ona pozvolna dohasinala.
Dozila se uctyhodneho veku.
Dozivala.
Zila?





22.

Stadium
udrzovane
zriceniny.





24.

Svetla primorskych louci,
svetla majaku,
pisek plny lidi,
oci plne slunce
a ten bozsky vlnivy zvuk,
kvuli nemuz more
musi byt slane.
Nocni zivot kojencu.
Pulnoc v nafukovaci skluzavce.
Dny prospane
v hrejivem pisku.
Cekanim na par slov
na displeji mobilu.





32.

Uhersti honvedi
zalehli v dunach
jako by zase
cekali osmanske
voje,
jez nelze
zadrzet.
Jako mrazivy vitr
který tu utoci
ze všech stran.
Horka naruc.





36.

Bolis.
Vsechno.
Boli.
Zidovsky
hrbitov.
Vyvracene,
vytrhane,
pohazene
nahrobky.
Nebe
konci
nad
zemi.
Obzor
v mlze,
zivot
v prdeli.





37.

Prsi,
ale
ve
mne
se pomalu
vyjasnuje.
Vse
se dari.
Patek se
blizi.
Zda se.





44.

Ahoj tatinku,
rostou houby,
privez mi
prosim
z Bratislavy
pikacu (maleho).
Tesim
se na tebe.
Kubik





52.

Kazdy vlak
kazdy rychlik,
ktery projede kolem,
muze byt tvym vlakem,
kazdy vlak tu muze zastavit,
ale asi nikdy nezastavi.
O zivote rozhoduji
jizdni rady.
O lasce
veleknez
zeleznic.